Dějepis 2 pro střední odborné školy

Metodická poznámka

Učebnice dějepis pro odborné školy 2 svojí koncepcí přímo navazuje na učebnici Dějepis pro odborné školy 1, která poprvé vyšla v roce 2001. Probíhající kurikulární reforma, dotýkající se také výuky dějepisu na středních odborných školách, se nutně musela promítnout také do podoby a struktury tohoto svazku. Vychází ze stejných principů jako svazek první: Snaží se postihnout určující vývojové charakteristiky evropské a později stále více se propojující globální lidské civilizace, která ovšem není žádným zcela jednotným celkem. Naopak v posledních desetiletích se projevují značné regionální rozdíly, dané hospodářskými, kulturními, náboženskými a geografickými faktory.

Druhý svazek je zaměřen - ve shodě se zaváděnými Rámcovými vzdělávacími programy - na moderní dějiny. Zároveň však chce přímo navázat na první díl. V úvodní kapitole proto shrnuje dějiny od vzniku prvních kultur a civilizací do třicetileté války, jež byly obsahem prvního dílu. Je tedy použitelný jak pro školy, na nichž se dějepis vyučuje jeden rok, tak i pro ty, na nichž je tento předmět zařazen do dvou ročníků. A stejně jako v prvním díle i tady je třeba upozornit, že autoři nepostupovali (a ani postupovat nechtěli) vžitým, tj. pouze chronologickým a "přehledovým", uspořádáním látky. Výklad je proto strukturován více, než je u nás dosud obvyklé. Při zachování základní chronologické osy výkladu je látka členěna do kapitol, sdružených do větších celků, jež mají popsat základní rysy rozhodujících bodů dějinného vývoje. Hlavní pozornost je tak soustředěna nikoli na výčet dějů, ale na jejich určité zobecnění. "Stavebními kameny" výkladu jsou proto generalizace - základní dějinné trendy, procesy, jevy.

Tím, že při výkladu zdůrazňujeme strukturní prvek, se nemůžeme vyhnout v některých případech porušení chronologie; je třeba učinit jisté "průhledy" do budoucího vývoje, jindy je zapotřebí uplatnit hlubší pohled nazpět. Tento princip je v textu této učebnice záměrně uplatněn ve značné míře. Vedla nás k tomu snaha postihnout odlišnou dynamiku vývoje jednotlivých oblastí společenského a kulturního vývoje.

Větší důraz byl kladen také na obrazový materiál, tedy na vizuální prezentaci dějin. Není to jenom z důvodů názornosti, ale také proto, že vizuální vnímání dějin hraje v dnešním světě větší roli. K větší integraci jsme sáhli i v případě začleňování ukázek z písemných historických pramenů, jež jsou spojovány zpravidla do větších informačních celků.

Celkově jsme chtěli dosáhnout toho, aby naše učebnice byla sevřeným informačním celkem, jehož úkolem je nejenom přinést základní a systémový výběr faktů, které autoři považují za relevantní pro dnešní život a jeho dějinnou dimenzi, ale především - doufáme - dokáže u studentů středních škol vzbudit o dějiny hlubší zájem. O něj nám jde především - znalost základních dějinných faktů je jakousi "matematikou" sociálně-humanitního vzdělávání vůbec. Stačí sledovat denní tisk, televizi, internetová zpravodajství, abychom si rychle uvědomili, jak je náš svět až po "okraj plný dějin", jak se při snaze orientovat se v našem současném světě bez znalostí některých historických informací neobejdeme, a naopak, jak často jsou dějinné události a procesy využívány současnou mediální i politickou sférou coby argumenty mající podpořit prezentovaná stanoviska. Dějiny nejsou hřbitovem mrtvých informací, ale jsou pokladnicí lidské individuální i sociální zkušenosti, k jejímž artefaktům se lidé stále tím či oním způsobem vracejí. Tato pokladnice je ale někdy onou příslovečnou "Pandořinou skříňkou", ukrývající všechna zla, nemoci a bědy. Stejně jako hrdinka jedné z antických řeckých bájí Pandora i lidé pozdějších dob ji čas od času otevřou - dějiny tak nejsou jenom příkladem hrdinství a cti, ale také lidských slabostí a selhání. Z dějin lidé mohou čerpat jak poučení, tak i varování.....Ale činí tak?  

Metodická poznámka

   I. Průvodce evropskými dějinami do poloviny 17. století

• Počátky lidských dějin
• Předpoklady Evropy
• Utváření Evropy
• Střední Evropa
• Středověká společnost a hospodářství
• Vzdělanost a umění
• Na počátku novověku

  II. Evropa po třicetileté válce

• Evropa a její velmoci
• Český stát po porážce stavovského povstání
• Barokní kultura

 III. Svoboda člověka a občana

• Věk rozumu
• Střední a severní Evropa v 18. století
• České země v rodícím se Rakousku
• Vznik Spojených států amerických
• Velká francouzská revoluce
• Francie císařstvím
• Francie a Evropa

 IV. Svoboda, organizace a modernizace

• Průmyslová revoluce
• Politické myšlení 19. století
• Vzdělání, kultura a umění
• Národ a stát
• Rakousko - Rakušané, Němci, Maďaři a ostatní

  V. Velmoci a svět

• Nový poměr sil v Evropě a ve světě
• První světová válka
• Nová Evropa
• USA a jejich cesta ke světové velmoci
• Dvě diktatury - soupeři a nepřátelé
• Německo a nacismus
• Počátky moderního umění
• Československá republika
• Druhá světová válka

 VI. Rozdělený svět

• První poválečná léta a studená válka
• USA a svět Západu
• USA jako světová velmoc
• Sovětský blok
• Sovětský svaz
• Československo
• Rozvojový svět
• Kultura - pole soupeření, anebo pojítko?

VII. Dnešek a naděje a nebezpečí budoucnosti

Jmenný rejstřík