Šilhání

Strabismus a jeho léčba je významnou součástí dětského očního lékařství. Šilháním je postiženo 4 - 6 % populace. Asi u 50 % šilhajících najdeme tupozrakost. Šilhání není jen kosmetickou vadou, ale vždy je spojeno s poruchou jednoduchého binokulárního vidění v prostoru. Jedinci s neléčeným šilháním a tupozrakostí mají zhoršené podmínky pro uplatnění v četných pracovních oborech, ve kterých je nutná dobrá zraková ostrost obou očí i dobré binokulární vidění, i ve společenském styku.

Komplexní léčba strabismu je dnes prováděna hlavně v předškolním věku. Žádá dlouhodobou odbornou péči očního lékaře, spolupráci rodičů a hlavně trpělivost a svědomitou práci ortoptistky, která se podílí jak na vyšetřování, tak i léčení každého šilhání. Vykonává hlavní měrou léčbu pleoptickou, jejímž cílem je vyléčení tupozrakosti i léčbu ortoptickou, jejímž cílem je obnova porušeného binokulárního vidění.

Tato skripta jsou napsána pro potřebu ortoptiskek a optometristů, blízkých spolupracovníků očního lékaře. Nemají být a nejsou obsáhlou vyčerpávající učebnicí. Podávají spíše základní informace o diagnostice a léčení šilhání v rámci  současných vědomostí. Jsou zde popsány testy a metody, které jsou jednoduché a v praxi se nejvíce používají.

2. rozšířené vydání je doplněno o nejnovější poznatky z pleoptiky a ortoptiky.   

I.  ÚVOD

II.  DĚJINY LÉČENÍ STRABISMU

III.  PŘEHLED ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU

A.  Senzorická složka zrakového orgánu

1. Periferní část
2. Zraková dráha
3. Zrakové centrum

B.  Motorická složka zrakového orgánu

1. Okohybné svaly
2. Okohybné nervy a jejich jádra
3. Motorická centra zrakové kůry

C.  Přidatné orgány oka

1. Orbita
2. Víčka
3. Spojivka
4. Tenonovo pouzdro
5. Slzný aparát

IV.  ZÁKLADY FYZIOLOGIE ZRAKU

• A. Zraková ostrost
• B. Barvocit
• C. Adaptace
• D. Akomodace
• E. Konvergence
• F. Periferní vidění

V.  FYZIOLOGIE A PATOLOGIE BINOKULÁRNÍHO VIDĚNÍ

1. A. Fyziologie binokulárního vidění
2. Vývoj binokulárních reflexů
3. Podmínky jednoduchého binokulárního vidění
4. Jednoduché binokulární vidění a jeho formy
5. Vedoucí oko a binokulární rovnováha
6. B. Patologie binokulárního vidění
7. Útlum
8. Amblyopie
9. Anomální retinální korespondence

VI.  REFRAKČNÍ VADY

• A. Krátkozrakost (myopia)
• B. Dalekozrakost (hypermetropia)
• C. Astigmatismus
• D. Anizometropia

VII.  STRABISMUS

• A. Teorie vzniku konkomitujícího strabismu
• B. Současný názor na vznik strabismu
• C. Znaky konkomitujícího strabismu
• D. Rozdělení konkomitujícího strabismu
• E. Zvláštní formy strabismu
• F. Pseudostrabismus

VIII.  VYŠETŘENÍ KONKOMITUJÍCÍHO STRABISMU

• A. Anamnéza
• B. Vyšetření zrakové ostrosti a refrakce
• C. Vyšetření postavení očí a jejich motility
• D. Měření velikosti úchylky šilhání
• E. Vyšetření jednoduchého binokulárního vidění
• F. Vyšetření korespondence sítnic
• G. Měření zornicové vzdálenosti (PD)
• H. Stručný přehled vyšetření strabismu

IX.  HETEROFORIE

• A. Typy heteroforie
• B. Vyšetření heteroforie
• C. Léčba heteroforie

X.  LÉČBA KONKOMITUJÍCÍHO ŠILHÁNÍ

• A. Korepce refrakční vady
• B. Pleoptika - léčba tupozrakosti
• C. Chirurgická léčba konkomitujícího strabismu
• D. Ortoptika

XI.  PARALYTICKÝ STRABISMUS

• A. Rozdělení paralytického strabismu a jeho znaky
• B. Vyšetření paralytického strabismu
• C. Léčení paralytického strabismu

XII.  SEKUNDÁRNÍ STRABISMUS, RETINOPATIE NEDONOŠENÝCH

XIII.  PRIZMATICKÉ ČOČKY V ORTOPTICE

• A. Typy prizmatických čoček 
• B. Využití prizmat v diagnostice
  
• C. Využití prizmat v terapii

XIV.  NYSTAGMUS

• A. Rozdělení nystagmu
• B. Fyziologický nystagmus
• C. Patologický (spontánní) nystagmus
• D. Léčba nystagmu

XV.  PODÍL SESTRY NA VYŠETŘENÍ A LÉČENÍ STRABISMU

• A. Práce sestry na očním oddělení
• B. Práce sestry na oční ambulanci
• C. Práce ortoptistky na ortoptické ambulanci a v ortoptické cvičebně

XVI.  DEPISTÁŽ A DISPENZARIZACE STRABISMU

XVII. NEJČASTĚJŠÍ ORTOPTICKÉ ZKRATKY

Literatura