Zábavná cvičení pro rozvoj čtení (Oční pohyby, rozlišování znaků a písmen)

Tato kniha je připravena pro rodiče, pedagogy, psychology a všechny ostatní, kdo chtějí pomoci začínajícím čtenářům nebo dyslektickým dětem. Obsahuje nové, netradiční a motivující úkoly, které poutavou formou procvičují jemné oční pohyby a rozlišovací schopnosti při společné práci nebo zábavě. Mnohé z nich spadají do živočišné, rostlinné a "zeměpisné" říše. Přitom jsem "autobiograficky" zavzpomínal a zařadil do point cvičení všechno to, co mě jako kluka kdysi bavilo, tedy zvířata, hrady, zříceniny, tajná písmena....Z modernějších prvků se tu objevují třeba Harry Potter a Pán prstenů. Uvedená cvičení tak získávají trochu "klukovský" charakter. Nemyslím si, že by to bylo na škodu - vždyť většina dětí se čtenářskými problémy jsou chlapci!

Čtenářský výkon závisí i na kvalitě očních pohybů a na schopnosti čtenáře jemně přeskakovat pohledem přes řady písmenek a slov. Této dovednosti se v odborných kruzích říká "okulomotorický pohyb" a jednotlivé nepatrné "oční skoky" se nazývají sakády. Plynulost těcht sakád, fixaci (zacílení) a snížení regresních (zpětných) pohybů můžeme procvičovat pomocí připravených cvičení. A děti ani nepoznají, že při zábavě zároveň velice užitečně procvičují základní funkce očí, důležité pro nácvik správného čtení.

A jak s pracovními listy pracovat? Cvičení lze rozdělit na čtenářská a nečtenářská, přičemž i ta nečtenářská v sobě většinou obsahují písmenka kombinovaná s jednoduchými figurami. U čtenářských cvičení má pravděpodobně značný význam předkládání jednoduchých vět, které v sobě ukrývají další slova. Např. ve větě Uličník Vojta usnul pod osikou čte dítě v každém slově pouze druhé písmeno (losos). Při dešifrování takového slova musí řešitel zacílit svůj pohled přesně tam, kde většinou končí krátké fixace prokládající jednotlivé sakály, tj. u standardně dlouhých slov někde mezi 2. a 3. písmenem. Dítě se tak učí zaměřovat svůj bezděčný pohled na nejdůležitější oblast slova. Uvedená cvičení jsou také užitečnou průpravou pro nácvik globálního čtení, neboť řešitel úkolu samozřejmě zároveň vnímá i nejbližší okolí hledaného písmena.

Oční sakály můžeme procvičovat nejenom čtením, ale také např. pomocí plynulého (ačkoli nenásilně nuceného) "klouzání" (počítání) menších figur (obrázků), které poslouží k motivovanému dosažení žádoucího výsledku. Pro vyřešení úkolů, popř. objevení pointy, musí dítě často také logicky uvažovat. Mnohá cvičení vyžadují, aby si řešitel pozorně prohlédl jednotlivé obrázky nebo grafické tvary a teprve po nalezení rozdílů mezi nimi vyhledával správná řešení podle zadání. Výsledek pak zapíše na připravenou linku.

Uvedená cvičení jsou sice poměrně obtížná, ale mnohé děti je, k překvapení rodičů i učitelů, pozoruhodně rychle a úspěšně řeší. A to i přesto, že cvičení často připomínají spíše rébusy než obvyklá vizuální anebo vizuálně-motorická cvičení, která se běžně objevují ve speciálně pedagogické nápravné praxi. V porovnání s rébusy je zde však cíleně zdůrazněna stránka zrakového vnímání; faktory logického úsudku, paměti a pozornosti ji pak těsně následují.

Osvědčilo se využít nejprve průpravná (reedukační) cvičení v první části knihy pro zácvik dětí pod dohledem dospělého. Tyto listy jsou označeny jako Průpravná cvičení 1-12. Po zvládnutí několika základních postupů řešení může pak již dítě pracovat samostatně a k tomu využít druhou část knihy, Samostatná cvičení 1-12 (vždy dvě po sobě jdoucí cvičení jsou si dost podobná). První čtyři jsou vhodné i pro děti ve věku 8-10 let, další spíše pro starší; dovednosti některých mladších jedinců nás však mohou příjemně překvapit.

Předpokládá se, že děti budou úkoly v knížce řešit postupně. V průpravných cvičeních se učí řešit postupně všechny varianty úkolů, v samostatných cvičeních mají tyto úkoly již přeházené (i obtížnostně). To je však vhodné i z psychologického hlediska. Dítě např. některý těžší úkol nevyřeší, avšak následující lehčí zvládne, a tím se zvýší jeho sebevědomí.

Děti s dyslexií by rozhodně neměly uvedená cvičení řešit bez přípravy a bez vedení učitele nebo rodičů. Dospělí by měli rovněž citlivě vybírat úkoly přiměřené věku a schopnostem dítěte. Přitom se lze orientovat i podle naznačené obtížnosti úkolů; jedna tužka znamená poměrně jednoduchý úkol, pět tužek označuje úkol nejvyšší obtížnosti.

Stupeň obtížnosti lze také ovlivnit způsobem práce. U menších dětí (tj. u žáků 2.-4. ročníků) se osvědčilo podtrhávat tužkou písmena v tabulkách a slovech a spojovat obrázky s písmeny. Tímto způsobem se řešení výrazně zjednoduší. Starší děti (tj. žáci 5. a vyšších ročníků) dokážou pravděpodobně pracovat již bez této "berličky" a mohou tak cíleně procvičovat i svou paměť. Na konci publikace se nachází klíč se správnými výsledky pro ověření správnosti řešení.      

Procvičování očních pohybů ke zlepšení čtení

• Průpravná cvičení 1 - Sledování klikaté čáry / Sledování rovné čáry
• Průpravná cvičení 2 - Čtení podle obrazce
• Průpravná cvičení 3 - Čtení podle pořadí písmen
• Průpravná cvičení 4 - Čtení podle pořadí písmen
• Průpravná cvičení 5 - Čtení podle pořadí v tabulce
• Průpravná cvičení 6 - Čtení podle daného pořadí
• Průpravná cvičení 7 - Vyhledávání značek
• Průpravná cvičení 8 - Rozlišování detailů
• Průpravná cvičení 9 - Odlišná písmena 
• Průpravná cvičení 10 - Rozlišování znaků
• Průpravná cvičení 11 - Rozlišování znaků
• Průpravná cvičení 12 - Rozlišování znaků
• Samostatná práce 1
• Samostatná práce 2
• Samostatná práce 3
• Samostatná práce 4
• Samostatná práce 5
• Samostatná práce 6
• Samostatná práce 7
• Samostatná práce 8
• Samostatná práce 9
• Samostatná práce 10
• Samostatná práce 11
• Samostatná práce 12

Řešení