Diagnostika automobilů I.

Neustálý rozvoj automobilového průmyslu, vývoj elektrotechniky a informačních technologií rovněž neustále posouvá i požadavky na všechny oblasti související s provozem motorových vozidel, mj. také na diagnostiku a opravárenství. Stále modernější vozidla vyráběná špičkovými technologiemi a vybavena stále dokonalejšími elektronickými systémy vyžadují od autoopravárenství přizpůsobení se této skutečnosti. Vždyť nejmodernější vozidla jsou v této době vybavována třeba více než šedesáti elektronickými řídícími jednotkami. Nejmodernější autoopravárenská technika a opravárenské procesy se neobejdou bez moderní diagnostiky a diagnostických zařízení.

Tato publikace vychází z textu vydaného v roce 2000 a je zcela zřejmé, že nemůže vyčerpávajícím způsobem popsat celý současný rozsah problematiky diagnostiky vozidel a ani to není jejím cílem. S ohledem na neustálý a stále rychlejší rozvoj elektrotechniky a mikroelektroniky se také stále rozšiřují možnosti diagnostiky vozidel. Tento text má umožnit nejširšímu spektru odborných čtenářů, za přispění kvalifikovaného vyučujícího a mnoho odborných aktuálních materiálů a literatury, vstup do dynamicky se rozvíjející části autoopravárenství.

Diagnostika motorových vozidel - je činnost, která se zabývá rozeznáváním funkčních nesprávností soustav, ústrojí a části vozidel, případně jejich příčinami. Je to kontrolní proces, který umožňuje okamžité ověření celkového technického stavu vozidla, aniž by docházelo k demontáži a zpětné montáži kontrolovaných částí (řecké slovo diagnostikos znamená způsobilý rozpoznávat). To je důležité zejména s ohledem na skutečnost, že elektronická zařízení v podstatě jinou možnost diagnostiky neumožňují a rovněž je třeba si uvědomit, že každá demontáž a montáž mechanických funkčních částí vozidla v opravně, urychluje opotřebení již zaběhnutých pohyblivých spojů a částí sestavených ve výrobním nebo montážním závodě.

Diagnostická kontrola - je zjišťování technického stavu a funkce jednotlivých dílů vozidla za použití diagnostických přístrojů a zařízení.

Příkladem komplexní diagnostiky je prohlídka vozidla ve stanici technické nebo emisní kontroly (STK, SEK), které v současné době plní funkci státního dozoru nad technickým stavem silničních motorových vozidel.

Diagnostika a zkošení vozidel rozlišují tyto stavy:

• Normální stav - je takový stav, při kterém vozidlo a jeho části vyhovují všem základním i vedlejším parametrům stanoveným pro jeho funkci. Je provozuschopné, bez poruch a vad.
• Vada - je stav, kdy vozidlo nesplňuje některý ze základních nebo vedlejších parametrů.
• Provozuschopný stav - je takový stav vozidla, při kterém vozidlo splňuje všechny základní parametry jako při normálním stavu, ale některé vedlejší parametry nejsou splněny (např. matný lak karosérie, hlučná převodovka, neúčinná antikorozní ochrana, atd.).
• Porucha - je stav spočívající v úplné, nebo částečné ztrátě schopnosti provozu vozidla. Příčinou poruchy je vada, ale ne každá vada vede k poruše.

Diagnostika může řešit tyto úkoly:

1. Shromažďovat technické informace z každé diagnostické prohlídky vozidla.
2. Stanovit technický stav vozidla v okamžiku diagnostické prohlídky.
3. Prognostikovat (předpovídat) vývoj technického stavu vozidla do doby další diagnostické prohlídky, popřípadě do doby předání vozidla do celkové opravy.

1. Úvod

• 1.1  Legislativa, technické podmínky a závady na vozidlech
• 1.2  Názvosloví
• 1.3  Kategorie vozidel
• 1.4  Měrové jednotky
• 1.5  Měřící přístroje
• 1.6  Homologační zkoušky

 2. Základní vybavení pracovišť

• 2.1  Diagnostická pracoviště

 3. Podvozek

• 3.1  Rámy a karosérie
• 3.2  Pérování
• 3.3  Kontrola tlumičů pérování
• 3.4  Kontrola stavu řídicího ústrojí, kol a jejich zavěšení
• 3.5  Kontrola geometrie řízení a kol
• 3.6  Zkoušení brzd

 4. Zkoušení převodných ústrojí

• 4.1  Zkoušky spojek
• 4.2  Zkoušky převodovek
• 4.3  Zkoušky rozvodovek

 5. Motory

• 5.1  Měření tlaku a podtlaku

Literatura